Z deníku leteckého archeologa 38: „Peška“ opět ve Kbelích!

03.10.2013

    Flymag opět jako první médium, zabývající se letectvím, díky vstřícné spolupráci vedení Vojenského historického ústavu přináší zcela exkluzivní reportáž o opětovném „příletu“ bombardéru Petljakov Pe -2 na kbelské letiště.

--
    Devátého května 1945, letiště Praha - Kbely. Po několikahodinovém letu z letiště Gliwice-Poremba se nad ním objevily nepřehlédnutelné siluety dvou štíhlých dvoumotorových bombardérů s rudými hvězdami na křídlech i trupu. Na palubě prvního z Petljakovů Pe-2 je kromě tříčlenné sovětské osádky i šturman První československé smíšené letecké divize podplukovník František Rypl.  „Pjered nami Praga“, upozorňuje velitel bombardéru. Při spatření Hradčan podplukovník Rypl potajmu utřel slzu.

    Podplukovník Rypl ukazuje letiště Kbely. Letoun měkce dosedl a hnal se k hangárům. Kapitán přibrzdil, otočil stroj zádí k přibíhající skupině a motory nechal běžet na „neutrál“. Podplukovník Rypl vyskočil z kabiny, podsaditý radista se samopalem za ním. V čele skupiny přibíhal člověk v uniformě nadporučíka letectva, vedle něho dva civilisté s trikolórou na klopě a s německými samopaly v rukách. Když důstojník uvidělo uniformu se lvíčkem, zarazil se. „Pane podplukovníku, vy jste Češi?“, vyhrkl. „Alespoň někteří z nás“, usmál se Rypl“, který později takto vzpomínal na vůbec první přistání výborného sovětského bombardéru na kbelském letišti.

--
    Pondělí třicátého září po desáté dopolední. Pracovníci kbelského muzea Miroslav Khol a Jan Sýkora za přítomnosti ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka pro reportéra a kameramana TV Nova a pro naši redakci pomalu otevírají vrata muzejního depozitního hangáru, který je na ploše 24. základny dopravního letectva Armády České republiky. Napjatě očekáváme, zda se z jeho přítmí opravdu začne vynořovat silueta velmi elegantního sovětského bombardéru, který, tehdy ještě uložen v kontejnerech, na letišti po dlouhé cestě ze severonorského Bodo, opět znovu „přistál“ šestnáctého září ve večerních hodinách.

    První, co spatřím, jsou vlevo ve dvou  mohutných přípravcích uložené kompletní poloviny křídla a před ním umístěná střední část trupu s centroplánem. Při pohledu zblízka jsem na spodní ploše jednoho z křídel zpozoroval dodnes dochovaný černý obrys pěticípé hvězdy, na dolním povrchu druhé lze dokonce spatřit obrys rudé hvězdy.  „Peška“ byl ale elegantní stroj, jakési sovětské Mosquito a v tomhle vraku jej zrovna moc nepoznávám, víří mi hlavou zmatené myšlenky při pohledu na příď a další oddělené částí trupu, ležící vpravo od křídel.

    „Co  s tím pozoruhodným, ale dost poškozeným strojem budete dělat ?,“, zazněla ztichlým hangárem otázka reportéra TV Nova, kterému zjevně běží hlavou totéž, určená plukovníku Knížkovi. „Nesmírně důležité je, že se nám „pešku“ po dlouhých a složitých jednáních, která probíhala přibližně poslední dva roky, podařilo získat a ze severonorského Bodo dovézt ve zcela kompletním stavu. Trup je sice rozdělený na několik částí, ale celokovové křídlo je naprosto kompletní včetně mříží pro vybírání střemhlavého letu, obou dosud nafouknutých původních pneumatik hlavního podvozku, jejich kompletních zatahovacích mechanismů a jiných vnitřních „izdělij“.

    Navíc se dochovala i pancéřová sedačka pilota, v zadní části trupu byly i kyslíkové láhve osádky a mnoho jiných dílů. Oba  řadové motory VK-105, vrtule a kulomety ŠKAS a UBT sice chybějí, ale zbraně ve sbírce máme. Po motorech a vrtulích typu AW jsme již začali intenzívně pátrat. Jeden motor M -105, jak se tyto řadové motory ve službě u československého vojenského letectva nazývaly, sice máme, ale „v řezu“. Raději bychom na postupně rekonstruovaný stroj zavěsili dvě původní „stopětky“a zmíněný muzejní motor po rekonstrukci stroje vystavili před ním. Jisté ale je, že pomalá renovace a rekonstrukce stoje bude trvat nejméně pět let,“, říká nám. „Jak a kdy jste vůbec zjistili, že v depozitním hangáru norského Luffartsmusea v Bodo se ukrývá tento nesmírný poklad?,“ ptám se správce expozice Miroslava Khola. „Přibližně před dvěma roky přišel na ředitelství Vojenského historického ústavu na Žižkově mailový dotaz, zda nemáme zájem o warbirda s prokazatelně válečnou minulostí.

    Vzhledem k tomu, že autentických válečných letounů s bojovou minulostí nemáme nijak mnoho, zájem jsme měli. Při první návštěvě v Norsku jsme navíc zjistili, že jde o třetí nejpočetnější dvoumotorový letoun druhé světové války, nejdůležitější sovětský dvoumotorový bombardér, Petljakov Pe -2 s výrobním číslem 2/225. Po dlouhém kolotoči složitých jednání, která směřovala k jeho získání, se dílo podařilo.Počátkem září 2013 jsme společně s řidiči vojenských trajlerů Tatra 815 Multilift ze stavu Agentury logistiky a Centra zabezpečení zahraničních operací a mimořádných stavů odjeli do  Bodo pro budoucí krasavici. Na místě nám s vytažením již dříve rozmontovaného stroje z depozitu muzea a s naložením rozměrných dílů do kontejnerů velmi pomohli členové Bodo Luftfarthistoriske  Forening.

    Velmi vděčni jsme jim za to dodnes. Jeho válečná minulost je také velmi pozoruhodná i složitá. Druhého prosince 1943 byl při útoku na finské pozice zasažen flakem,osádka s ním nouzově se zataženým podvozkem přistála na zamrzlé jezero Koškajavr v Murmanské oblasti. Nezranění letci se odebrali ke svému útvaru, středně poškozený stroj byl ale zanechán na místě „nouzáku“. Na jaře, když led rozmrzl, klesl na dno. Objeven a později vyproštěn sovětským těžkým transportním vrtulníkem byl až v říjnu 1996. Poté jej získalo muzeum v Bodo a od něj my.“, říká nám Miroslav Khol.

    „Československá stopa „pešky“, jak letounu říkali sovětští letci, je zcela nepřehlédnutelná. Dva Petljakovy Pe-  2 sovětského bombardovacího útvaru byly devátého května vůbec prvními sovětskými stroji, které „sedly“ ve Kbelích, navíc byl na palubě prvního z nich šturman První československé smíšené letecké divize podplukovník František Rypl. Navíc dvanáctého srpna 1948 tehdejší náčelník štábu Velitelství letectva generál Josef Hanuš rozhodl, že Letecký pluk 25 „Atlantický“, založený 9.května 1946, vyzbrojený také dvaceti Petljakovy Pe -2 , opatřenými kódovými označeními LV-5,- 6, -7, -8,-9, -10,-11,-12,-13, -14 a MU -3, -4, -5. -9, -10, -11-, 12 a 13, resp. LV-1 a 2 pro dva cvičné UPe-2 - ostatních dvanáct bylo uloženo ve skladu jako zdroj náhradních dílů - se přesune mezi dvanáctým a sedmnáctým zářím 1948 na Leteckou základnu 1 Kbely, což se stalo. Velmi pozoruhodné je, že „pešky“ ze zdejšího letiště operovaly společně s De Havilandy Mosquito FB Mk. VI, které byly v jeho stavu také “, dodává Aleš Knížek.

    „Větší počet důvodů, proč jsme velmi rádi, že se nám podařilo získat elegantní sovětský bombardovací stroj, jehož zásluhy o osvobození československého území jsou zcela nepřehlédnutelné, jistě nemusím uvádět. I proto jej po složité postupné rekonstrukci ponecháme ve stavu „as is“,  v němž byl vyloven ze zmíněného jezera. Fandové „pešky“ se ale budou muset obrnit trpělivostí. Objem renovátorských prací na naštěstí téměř zcela kompletním stroji bude velký a „vyleštěný“ Petljakov Pe-2 na muzejním slunci zazáří přibližně za pět let. Uvažujeme ale o tom, že bychom každý rok při slavnostních příležitostech vždy našim příznivcům vždy ukázali již i první perfektně renovované části stroje. Stále je ale obtížné uvěřit, že jsem se stali majiteli jedné z pouhých čtyř dochovaných „pešek“. Nejlepšího sovětského bombardéru bylo totiž do zimy 1945-1946, kdy byla jejich výroba zastavena, vyrobeno neuvěřitelných  11 246 kusů.

    Dnes ale zájemci mohou kompletní stroje vidět jen v leteckém muzeu v Moninu a v Muzeu Wojska Polskiego ve Varšavě, perfektně renovovanou příď v muzeu v Bodo. O neskutečný návrat muzejního stroje ale jde i z jiného důvodu. Jedna „Peška“ konkrétně cvičný stroj CB-32 s kódem LV-3, totiž od května 1953  několik let byla součástí sbírky pozdějšího zakladatele kbelského leteckého muzea plukovníka Jaroslava Janečky v tehdejším jím spravovaném Leteckém kabinetu zdejšího Protiletadlového učiliště. Později byla ale bez jeho vědomí sešrotována“, dodává plukovník Knížek.

---
Prameny
Osobní sdělení ředitele VHÚ plukovníka Aleše Knížka a správce expozice kbelského leteckého muzea Miroslava Khola
Balla, Jaromír Pod křídly je Ostrava, Profil 1985.
Hobby Historie, číslo 16, s.46 - 49: Rajlich, Jiří Odešel před deseti lety. Ing. Jaroslav Janečka.
Kaczkowski, Ryszard Samolet bombowy Pe-2 Warzsawa, Vydawnictwo MON 1975
Kotělnikov. V.- Lejko, O. Pikirujuščij bombardirovščik Pe -2 Moskva, Izdatělstvo MAI 1993
Koch, Tomasz  Petlyakov  Pe -2 Model Detail Photo Monograph No 2. Warzsawa, Rossagraph ?
Letectví a kosmonautika 1979, č. 9. s.79/352-354, č. 10, s.79/392 - 394: Soukup, Oldřich B-32 a CB-32( Petljakov Pe-2FT a UPE-2). Monografie
Matoulek, Jaroslav - Soušek, Tomáš Kbely - letiště na okraji Prahy.Praha, Ministerstvo obrany 2009
www.vhu.cz/vhu-ziskal-jedinecny-exemplar-prosluleho-sovetskeho-bombarderu-pe-2/

--
Poděkování
Velmi děkujeme řediteli Vojenského historického ústavu Armády České republiky plukovníku Aleši Knížkovi za zcela exkluzivní sdělení pro Flymag o získání a příjezdu letounu a za umožnění přístupu do zmíněného depozitního hangáru a zhlédnutí „Pešky“ i za exkluzivní sdělení během jeho prohlídky. Správci muzea Miroslavu Kholovi pak také děkujeme za exkluzivní sdělení při prohlídce Petljakova a za poskytnutí fotografií v článku a svolení k jejich použití.
foto a video: Vojenský historický ústav

--
Mgr. Zdeněk Procházka


 

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

Oprava jména

Odpovědět

Datum : 05.10.2013 06:53, Vložil : Jaroslav Matoulek

Děkuji za opravu. Jaroslav Matoulek

Oprava jména

Odpovědět

Datum : 04.10.2013 11:35, Vložil : mgr. Zdeněk Procházka

Velmi zkroušeně se omlouvám pane kolego MATOULKU za zkomolení krásného českého příjmení. Žádný autor není rád, když mu někdo jiný zkomolí jméno. Ale korektora nemám, jsem na vše sám a kolega, který mi zavěšuje články, knihu před sebou neměl. O opravu už jsem ho požádal, doufám bude dnes. Ale ještě jednou se zkroušeně omlouvám, příště si další články po sobě přečtu pozorněji! Mgr. Procházka

Pe-2

Odpovědět

Datum : 04.10.2013 06:45, Vložil : Jaroslav Matoulek

Pane Procházko, prosím upravte si moje jméno u pramene k Vašemu článku o Pe-2: Matoušek, Jaroslav - Soušek, Tomáš Kbely - letiště na okraji Prahy.Praha, Ministerstvo obrany 2009 Jmenuji se již poměrně dlouho (od narození) Matoulek a nikoliv Matoušek. :-) Děkuji a jsem s pozdravem Jaroslav Matoulek

Všechny komentáře

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka