Discovery opět létá

03.05.2012

    Osmnáctého dubna dopoledne se na obloze nad americkým hlavním městem Washingtonem v letové výšce asi sto metrů objevil podivně vypadající obrovský čtyřmotorový letoun. Náhodní a nezasvěcení pozorovatelé si po chvíli nepochybně všimli, že na hřbetě trupu Boeingu 747 je umístěn ještě další poněkud menší, neobvykle vyhlížející stroj. Zasvěcení, hledící na různých místech metropole na zvláštní sestavu letounů, pohybující se nad Washingtonem D.C., ovšem věděli ... že nejstarší dochovaný americký raketoplán Discovery, který před několika hodinami, za ranního rozbřesku společně s Boeingem vzlétl z kosmodromu NASA na floridském Kennedy Space Center, právě létá naposledy.

    Cílem letu neobvyklé a již na dlouho na americkém nebi nespatřené letové soustavy - speciálně upraveného nosného letounu Boeing 747 Shuttle Carrier SCA a prvního NASA vyřazeného raketoplánu - bylo velké metropolitní letiště Dulles Intl. Airport, nedaleko něhož sídlí pobočka amerického muzejního institutu Smithsonian, který spravuje National Air and Space Museum, Národní muzeum letectví a kosmonautiky včetně jeho zdejší pobočky, Udvar Hazy Center.

 


    Po přistání k jedenácté dopolední místního času a odstrojení ze hřbetu nosného letounu pomocí soustavy těžkých jeřábů - i odstrojený a startovních motorů i pohonných a provozních hmot zbavený stroj totiž stále váží neuvěřitelných tisíc tun ve čtvrtek 19. dubna ve večerních hodinách po uzavření muzea zamířil do James McDonnell Space Hangar, kde byl „malý drobeček“ o délce 37 metrů a rozpětí 23,34 metru slavnostně instalován. Představitelé americké kosmické agentury NASA, současný administrátor Charles Balden a ředitel muzea generál J.R. „Jack“ Dailey ovšem předtím pochopitelně podepsali předávací protokoly o slavnostním předání nejstaršího amerického dochovaného raketoplánu do stavu neobyčejných letounů a kosmických exponátů, vlastněných muzeem, přičemž je velmi zajímavé, že tehdejší administrátor NASA podepsal rozhodnutí o předání Discovery do muzea v den 30.výročí zahájení programu amerických raketoplánů, 12.dubna, tedy i v den, kdy se v roce 1961 uskutečnil první úspěšný let sovětského kosmonauta Jurije Aleksejeviče Gagarina do vesmíru.

    Discovery (objev, objevitel, zajímavé je, že jeho název je inspirován stejným názvem slavné plachetní lodi britského mořeplavce Jamese Cooka, s níž v letech 1776-1780 podnikl svoji poslední třetí objevnou plavbu Pacifikem) je skutečně zlatým hřebem velmi neobyčejné sbírky kosmické techniky muzea, přičemž dohoda o shromažďování vzácných artefaktů kosmické techniky byla mezi tehdejšími představiteli NASA a Smithsonian podepsána již v roce 1967. Raketoplán, jehož první let se uskutečnil 30. srpna 1984, se totiž po katastrofách a zničení raketoplánů Challenger 28. ledna 1986, respektive Columbia 1. února 2003 a ztrátách na životech všech astronautů na jejich palubách stal služebně nejstarším dochovaným raketoplánem a je tedy po ukončení činnosti raketoplánů 21. července 2011 přistáním raketoplánu Atlantis společně s dalšími dvěma dochovanými raketoplány zcela neopakovatelným exponátem. Navíc má ze všech dochovaných kosmických dopravních prostředků tohoto druhu nejimpozantnější a nejpestřejší kariéru. Od doby, kdy 12, dubna 1981 jako první vzlétl Challenger, nalétal nejvíce hodin v kosmu, neuvěřitelných 148 221,675 mil právě „šťastlivec“ Discovery a zeměkouli během neuvěřitelných 39 velmi riskantních misí „obkroužil“ 5830 krát. Zdůrazňovat, že v celkovém součtu strávil ve vesmíru neskutečný celý kalendářní rok čili 365 dnů se již může zdát téměř zcela nadbytečné.

 



    Celá řada jeho misí přitom byla velmi zajímavých. Již v roce 1989 letěl na jeho palubě první kosmonaut černé pleti „African American“ Frederick Gregory, v roce 1995 se pak na jeho palubě „prolétla“ první americká astronautka Eileen Collins, která dokonce tomuto kosmickému plavidla při další misi v roce 2005 velela. V roce 1990 umístil na oběžnou dráhu kolem Země nevšední a po opravě dodnes fungující Hubblův kosmický dalekohled. 28.října 1998 byl jeho pasažérem sedmasedmdesátiletý první americký kosmonaut John Glenn, který 20.února 1962 se svojí kosmickou lodí Mercury/Friendship 7 třikrát oblétl Zemi a bez problémů přistál. 6. července 2000 jako první z raketoplánů vyrazil k budované Mezinárodní kosmické stanici ISS (International Space Station, ISS) a právě on zajistil 11. října 2000 už stý let raketoplánů, během nějž ve svém nákladovém prostoru dovezl k budované ISS jeden z jejích klíčových stavebních prvků - její první příhradový nosník s označením Z1. 26. července 2005 to byl první raketoplán, který se po zničující katastrofě Columbie „zvedl“ z kosmodromu NASA Kennedy Space Center (KSC) opět do kosmu.

    Když 9.března 2011 bez problémů dosedl na dráhu kosmodromu na Kennedy Space Center, ukončil letem s pořadovým číslem STS-133 navždy své mise. Velmi zajímavé je, že je po pokusném OV-101 Enterprise, který byl v počátcích programu použit jen k pokusným letům v zemské atmosféře a je také vystaven ve zmíněném muzejním hangáru, OV-102 Columbia a OV-099 Challengeru čtvrtým vyrobeným raketoplánem v pořadí.
V následujících desítkách let tak nejpozoruhodnější kosmické plavidlo a nejzajímavější americký příspěvek dobývání kosmu uvidí tisíce budoucích kosmonautů, nyní ještě dětí školního věku.

 



    Zajímavý nesporně bude i osud zbývajících dvou již také ze služby u NASA vyřazených a „odstrojených“ raketoplánů - Enterprise a Atlantis. Ač je to pravděpodobně málo známo, zmíněný administátor NASA v onen dubnový den rozhodl i o jejich osudu. Enteprise již brzy „usedne“ na velmi nevšední přistávací dráhu. Pomocí soustavy velkých jeřábů totiž bude uložen na palubu muzejní letadlové lodi Intrepid, zakotvené v newyorském přístavu. Na palubě lodi a v jejich útrobách totiž sídlí Intrepid Sea, Air and Space Museum, které mimo jiným zajímavých exponátů vlastní i jeden z nadzvukových dopravních Concordů, který ovšem vzhledem ke své velikosti a váze není umístěn na vzletové palubě lodi, ale na sousedním molu. Soudě ale podle nedávno publikované zprávy, že z letounů vystavených na palubě lodi, byly tři historické proudové stíhací letouny, Mig-15, britský Supermarine Scimitar a americký noční stíhací Douglas F3D Skyknight již předány menšímu leteckému muzeu se zkratkou ESAM, tedy Empire State Aerosciences Museu, sídlícím ve Schenectady ve statě New York, lze spíše soudit, že Enterprise bude poměrně složitým způsobem pomocí několika těžkých přístavních jeřábů umístěn na vzletovou palubu lodi. Pokud jde o Atlantis, má se podle rozhodnutí zmíněného administrátora stát exponátem výborného Museum of Flight v Seattlu na západním pobřeží USA. Prozatím ovšem není jasné, zda budou oba neopakovatelné exponáty do zmíněných muzeí umístěny ještě do konce roku. Navíc nelze vyloučit, že k přepravě obou muzejních exponátů bude opět aktivován v článku zmíněný nevšední nosič raketoplánů - Boeing 747 SCA

--

Prameny
www.blog.nasm.si.edu/2012/04/19/shuttle-service_to-dc:/ Shuttle Service much to the delight of large crowds below Space Shuttle  
www.nasm.si.edu/press room/release Detail.cfm_release ID=290: Discovery longer service orbiter…
www.vesmir.info/raketoplany/americky-raketoplan-technicky-popis.htm
www.esam.org ESAM acquiring three aircraft from the Intrepid


Mgr. Zdeněk Procházka

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

Odpovědět

Datum : 04.05.2012 12:57, Vložil : Aten

Dalším astronautem černé pleti Ronald Erwin McNair při letu STS 41B opět na Challengeru v roce 1984 (zahynul při letu STS 51 L v roce 1986 na jemu osudném Challengeru). I zde bychom jich napočítali také ještě dost, nežli v roce 1989 velel Frederick Gregory raketoplánu Discovery při letu STS 33. No a nakonec ani dosud nejstarší člověk ve vesmíru, John Glenn, nemohl být 28.října 1998 pasažérem raketoplánu Discovery, protože ten odstartoval až 29.10.1998 k letu STS 95. No dál už to ani raději nezkoumám, nějak na to už nemám sílu. Vážený pane Mgr. Procházko, příště to chce lépe překládat, pečlivěji kontrolovat a ověřovat po sobě co napíšete, prostě by to mělo člověka trochu bavit a pak by nemohl vypustit do světa takovéto hlouposti zavánějící bulvárnosti a odfláknutím práce.

Vážený pane magistře, nežli se pod něco podepíšete, tak si to po sobě pořádně přečtěte a hlavně si ověřte fakta

Odpovědět

Datum : 04.05.2012 12:55, Vložil : Aten

První americká astronautka nebyla Eileen Collins, jak se zde píše, ale Sally Kristen Ride, která poprvé letěla v raketoplánu Challenger při letu STS 7 v době od 18.06.1983 do 24.06.1983. Druhá američanka ve vesmíru a první na Discovery byla Judith Arlene Resnik a to již v roce 1984 při letu STS 41D. Ihned následující let, tedy STS 41G byly v posádce dokonce dvě ženy a to opět Sally Kristen Ride a Kathryn Dwyer Sullivan. A tak by se dalo pokračovat a bylo by těch žen ještě hodně, nežli bychom se dostali ke zde zmíněnému letu Eileen Collins, která navíc nebyla poprvé velitelkou raketoplánu Discovery v roce 2005, ale již v roce 1999 velela raketoplánu Columbia při letu STS 93. Pravdou tedy je pouze to, že při svém čtvrtém letu do vesmíru velela v roce 2005 raketoplánu Discovery při letu STS 114. Ani prvním kosmonautem černé pleti nebyl zde zmíněný Frederick Gregory, ale byl jím Guion Stewart Bluford, který letěl již v roce 1983, rovněž v raketoplánu Challenger při letu STS 8. Dalším as

Všechny komentáře

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka