Z deníku leteckého archeologa 4: Návrat ztraceného Romea

25.01.2012

21. ledna došlo v italském soukromém leteckém muzeu Volandia  u Milána k události, která naplnila obrovskou radostí srdce všech milovníků unikátních historických letounů. Novinářům byl slavnostně představen ukázkově renovovaný unikátní historický letoun, italský víceúčelový stroj, vyráběný tamější leteckou firmou I.M.A.M/Ro Romeo Ro 37. Šlo o opravdové znovuzrození ptáka Fénixe z popela šrotiště v afghánském Kábulu.



Ve světě nádherných historických letounů čas od času dochází k téměř neuvěřitelné události, která  „rozvlní“ poklidné vody pomalých a nákladných renovací slavných strojů jako statických muzejních exponátů či jejich obnovy do letuschopného stavu. Ze dna moře či z rozlehlého šrotiště se nečekaně vynoří legendární typ,  o němž se dosud tradovalo, že se z něj  nedochoval ani onen pověstný šroubek.

Počátkem března 2006 k tomu došlo v exotickém Afghánistánu. Hlídka italských vojáků na rozsáhlém šrotišti na severovýchodním okraji Kábulu objevila tři vraky italských dvojplošných víceúčelových letounů z třicátých let  I. M.A.M /Romeo  Ro. 37 bis. 16 jich v letech 1937 - 1941 užívalo zdejší vojenské letectvo.



Nález vraků proslulého typu, z nějž se v italských či jiných leteckých muzeích nedochoval ani  jediný trupový podélník (navíc v nich dosud byl - konkrétně v muzeu italského vojenského letectva ve Vigna di Valle - vystavován jen jediný stroj firmy  I.M.A. M/ Romeo, plovákový Ro. 43), jejichž fotografie se brzy po nálezu objevily na serverech a v zahraničních odborných časopisech, vyvolal senzaci nejen v Itálii. Vícemístných dvojplošných či hornoplošných strojů kategorie, nazvané anglickou vojenskou terminologií Army Cooperation z první poloviny třicátých let, určených k průzkumu i bombardování je totiž ve světových leteckých muzeích či sbírkách jen deset a letuschopný je jen dvouplošný Hawker Hind z britské sbírky letových historických strojů Shuttleworth Collection na letišit v Old Wardenu, před desítkami let nalezený na kábulském letišti!



Továrna Societa Anonima Industrie Mecchaniche e Aeronautiche Meridionali čili I.M.A.M sídlila v Neapoli a do okamžiku, kdy italskému vojenskému letectvu (Regia Aeronautica) dodala svůj první licenční výrobek, letoun Romeo RO-1 (holandský Fokker C-V, poháněný italským hvězdicovým motorem), produkovala osobní automobily Alfa Romeo a železniční vozidla.  Ro - 1 byl u Regia Aeronautica celá třicátá léta hlavním pozorovacím strojem a byl jí mj. v letech 1935 - 1936 při invazi Italů do Etiopie užíván k bombardování  vojsk tamního císaře. Italské letectvo s ním bylo velmi spokojeno a tak jej zaujala nabídka zakladatele firmy Nicoly Romea na stroj kategorie Army Cooperation Romeo Ro. 37. Letoun, zkonstruovaný Ing. Giovannim Galazzem, se po zahájení výroby v roce 1934 stal první vlastní konstrukcí,  vyráběnou sériově a dodávanou Regia Aeronautica. (Sériově firma vyráběla i jednomístný stíhací Ro.44 a dvoumístný pozorovací Ro.43, který byl páteří „katapultovacích“ letounů italských válečných lodí, oba plovákové stroje byly odvozeny z Ro  - 37).



 Dvoumístný jednomotorový dvouplošný Romeo Ro. 37 se u Regia Aeronautica stal základním letounem pro spolupráci s armádou. Spolehlivý a na svoji dobu velmi výkonný stroj  jím zůstal až do italské kapitulace v roce 1943, byť v té době létal již jen nad vedlejšími bojišti.  V okamžiku vstupu Itálie do druhé světové války, 10. 6. 1940 , bylo ve stavu Regia Aeronautica celkem 483 Ro 37 obou modifikací, z toho 200 Ro 37 bis, z čehož ovšem jen asi 100 strojů obou modelů bylo letuschopných. Do 25. 8. 1943, kdy Itálie kapitulovala, bylo vyrobeno celkem 621 strojů obou typů, z toho 325 kusů Ro 37 bis (vojenská evidenční čísla, Militare Matricolo (MM) Ro 37 bis byla 10698 - 10577, 10753 - 10802, 10805 - 10854, 11162 - 11177, 11178 -11183, 11234 - 11263, 11289 - 11318, 11319 - 11324, 11325 - 11327, 11328 - 11369, 11401 - 11424, 11426 - 11433 a 11434 -11441). Stroj se v letech 1936 - 1943 objevil nad všemi válčišti, kde bojovali Italové s výjimkou východní fronty, tj. kromě italské pevniny také nad Španělském, Francií, Libyí, Etiopií, Somálskem a Balkánem. Ro 37 létaly od roku 1937 s velkým úspěchem u  bitevní jednotky frankistického letectva 4G - 12 a také u 120. a squadriglia (perutě) XXII. Grupo autonomo „Linci“ italského leteckého kontingentu nasazeného ve Španělsku - Aviazione Legionaria.   V letech 1937 - 1938 pak působily např. u 9. Squadriglia da osservazione aerea (peruť pro vzdušné pozorování) v  Italské východní Africe, tedy v Etiopii, Eritreji a Somálsku. Se stroji zde létala i 110. Squadriglia, v Itálii na Sardinii 124. Squadriglia, další 4 pozorovací squadriglie s čísly 5., 63, 70. a 72 s nimi působily  na balkánském bojišti. Na severoafrické frontě působily hned tři Grupo de Osservazione aerea s čísly 64., 67. a 73. „Při bojovém letu na Gloster Gladiatoru s evidenčním číslem K8031 ze stavu 112. squadrony RAF jsem 29. 6. 1940 u Sidi Aziz zaútočil na Ro.37. Po mém útoku byl střelec očividně zasažen a stroj nouzově přistál tři míle západně od Sidi Aziz na nepřátelském území. Další stroj  jsem sestřelil následující den nad Bir Sceferzen. Jeho osádka zahynula“, uvádí ve svých hlášeních ze severoafrického bojiště příslušník jednotky P/O Peter Wickham. Díky exportním úspěchům Ro 37 bis s různými hvězdicovými motory létal v Evropě, Africe, Asii i v jižní Americe. Ve třicátých letech byl exportován do zmíněného Afghánistánu, dále do Ecuadoru (10 kusů, 1937 - 1941), Maďarska (14  kusů, 1939 - 1941), Španělska (68 kusů, 1936 - 1945), Uruguaye (6 kusů,1937 - 1945) a Rakouska (8 kusů,1937  - do obsazení Rakouska Němci v březnu 1938,1. Aufklaerungs Regiment, rakouská vojenská evidenční čísla 210 - 217, italská výrobní čísla byla  3672, 3683, 3689, 3877 - 3880 a 3882. Později je převzala Luftwaffe, jeden stroj létal v jejím markingu). Kromě běžného taktického průzkumu mohl, vybaven „výškovým“ hvězdicovým motorem Piaggio P.IX RC o výkonu 950  H.P v 3000 metrech, zajišťovat i strategický průzkum. Jeho maximální dostup s Piaggiem byl neuvěřitelných 7266 metrů (stroj mohl být alternativně vybaven kyslíkovou instalací) přičemž do 6000 metrů vystoupal za velmi slušných 18 minut,  maximální dolet s plnými nádržemi při rychlosti 260 km/hod pak byl přijatelných 1650 kilometrů.  Pevná celokovová příhradová konstrukce, dimenzovaná na přetížení až 14, 5 G, mu umožňovala všechny základní akrobatické obraty i protizemní útoky, prováděné dvěma velkorážovými kulomety  Breda -SAFAT ráže 12,7 mm v horních částech motorových kapot před pilotem, kulometem střelce Lewis nebo Breda ráže 7, 7 mm a 12 pumami o hmotnosti 12 nebo 15 kg na závěsnících pod dolním křídlem.

A jak se vraky Ro 37 bis dostaly z  kábulského šrotiště a jaké úsilí museli vyvinout renovátoři italských leteckých muzeí, aby se z nich opět stal nádherný Romeo Ro 37 bis, renovovaný nyní ve zbarvení stroje slavného italského bojového letce, létajícího během druhé světové války, vévody Duca d´Aosta?.



Během března  2006 byly jejich části z rozsáhlého, částečně zaminovaného vrakoviště italskými vojáky 132. Brigata Corazzata „Ariete“ (132. brigáda samohybného dělostřelectva) postupně  vyproštěny a dopraveny do zdejších kasáren útvaru, kde byly očištěny a fotograficky zdokumentovány. Na  jednom z  trupů byl dokonce stále přišroubován původní výrobní štítek s výrobním číslem 1010 a  MM 11335.  Stroj byl tedy  pravděpodobně vyroben v první polovině roku 1937 v Neapoli v rámci desáté série  strojů s MM 11328 - 11369. Navíc byl na kyslíkové láhvi, nalezené v trupu, nápis, že byla naplněna 22. 06. 1937. Průzkum vraku ukázal, že stav příhradové konstrukce z  chrommolybdenových trubek dochované přední části trupu včetně části levých baldachýnových vzpěr, kapotáže motoru, obou jeho výfuků, podvozkových noh hlavního podvozku s částečně nafouknutými (!) pneumatikami Pirelli a  hvězdicového motoru Piaggio P. X. R včetně hřídele vrtule a modrého vrtulového krytu je po  desítkách let na vrakovišti až neuvěřitelný. (Křídla, vrtule a většina motorových krytů u vraků nalezeny nebyly). Mezi obdivuhodně velkým množstvím  v něm dochovaného vnitřního zařízení nechyběla v předním kokpitu vpravo od pilota umístěná kyslíková láhev,  palivová nádrž před pilotem, přístrojová deska bez přístrojů a podlaha kabiny. V kabině pozorovatele byly nalezeny oběžný kruh kulometu, kovová kostra  jeho sedačky a ve střední části trupu pro stroj typické kovové kostry dolního a bočních pozorovacích okének a hřbetního pylonu. Navíc Italové na šrotišti našli ještě další dva trupy, přičemž kovová příhradová konstrukce jednoho byla téměř kompletní od podvozkových noh v přední části trupu po kompletní „trubky“ ocasních ploch včetně kýlovky i stabilizátoru! Volnou kapacitu pro přepravu přední části prvního trupu v C- 130 J 46. Brigata Aerea italského letectva se  díky iniciativě náčelníka jeho generálního štábu generála Leonarda Tricarica  podařilo najít 17. září 2006, kdy byl  v demontovaném stavu včetně všech zmíněných prvků vnitřního vybavení, uložen na speciálních paletách, letecky přepraven z Kábulu do Pisy a odtud po silnici do muzea italského vojenského letectva ve Vigna di Valle u Říma. Návrat dávno ztraceného Romea by se ale neuskutečnil bez spolupráce afghánské vlády, která vraky Itálii darovala.. Zpráva o možnosti, že by snad v Kábulu mohly být části Ro 37 bis, byla Italům předána ředitelem časopisu Analisi Difesa Gianandreou Gaianim, kterého na ni upozornil letecký historik Gregory Alegi. Díky neúnavné iniciativě zúčastněných  tak došlo k zázraku. Ve Vigna di Valle byla po očištění a nakonzervování od března 2007 vystavována část trupu Ro - 37 bis včetně dochovaného vnitřního vybavení doplněná  o knipl a části nosníků křídla, která jen nepravděpodobnou náhodou nezmizela ve vzdálené bouřlivé zemi ve šrotu. V říjnu 2007 se zde objevila zadní část trupu jiného „kábulského“ Ro 37 bis  z desáté výrobní série s MM 11322 nebo 11328 včetně  kompletní trubkové kostry ocasních ploch. V depozitáři muzea  byly uloženy  také části třetího  „kábulského“stroje. Od počátku bylo ovšem jasné, že díky neuvěřitelnému stavu vraků z nich bude možné při vynaložení desetisíců euro a nezmérného úsilí renovátorů znova sestavit oblíbený stroj Ro 37 bis a vystavit jej ve stavu, jako by právě sjel z výrobní linky firmy I.M.A.M v Neapoli, v muzeu italského vojenského letectva ve Vigna.



Do namáhavé práce se zpevňováním a důkladným čistěním dochovaných částí příhradových celokovových trupů včetně zachovaných ocasních ploch, původního hvězdicového motoru a podvozkových noh i s autentickými pneumatikami nezatažitelného hlavního podvozku se renovátoři pustili v letech 2008 a 2009. Dvouplošná celokovová křídla ani jejich vzpěry se ovšem na zmíněném šrotišti nenašly a bylo třeba je s použitím dochovaných hlavních nosníků dolního křídla ze sbírek muzea vytvořit podle naštěstí dochovaných továrních výkresů znova. Pak již zbývala jen maličkost- potáhnout celkovou konstrukci celého draku novým leteckým plátnem, nastříkat ji do zmíněného zbarvení a doplnit do přístrojových desek, dochovaných ve vracích kokpitů strojů,  nalezených na kábulském šrotišti, autentické přístroje, které naopak ve vracích nebyly, původní knipl, kyslíkovou láhev, podlahu kokpitu pozorovatele, oběžný kruh jeho kulometu a kovovou kostru jeho sedačky i hlavní palivovou nádrž za motorem nalezenou v jednom z vraků i třílistou nestavitelnou kovovou vrtuli ze sbírek muzea. Jako závěrečný „akord“ pak restaurátoři ještě do bohatě proskleného trupu stroje „zasadili“ znovu zasklená původní poměrně rozměrná pozorovací okénka na boku a v dnové části trupu a pylon na horní části trupu, také nalezené v trupech z kábulského vrakoviště. Po umístění do muzea ve Vigna di Valle si tak tisíce jeho návštěvníků budou moci v praxi ověřit, že úsloví “vstal jako bájný Fénix z popela“ pro slavný letoun I.M.A.M Ro 37 bis platí s naprostou jistotou ..



(Není bez zajímavosti, že ze zmíněného vrakoviště byly později po nálezu Ro 37 vyproštěny i vraky několika dalších letounů, užívaných ve zmíněné době afghánským vojenským letectvem, např. další italského předválečného stroje a několik vraků víceúčelových britských dvouplošných letounů Hawker Hind. Část vraků Hindů již byla dopravena do Velké Británie.).
 


Poděkování Tento článek by nikdy nemohl vzniknout bez nevšední ochoty kolegů z italské leteckohistorické společnosti Gruppo Amici Velivoli Storici (www.gavs.it ) Roberta Romana  a Lucy Boiardiho, kteří laskavě zajistili fotografie Ro 37 bis.
Many thanks for sharing dates and photos about recovery and Ro 37bis to members Grupo Amici Velivoli Storici Roberto Romano and Luca Boiardi (www.gavs.it )


Fotografie. Sbírka autora via Gruppo Amici Velivoli Storici a Luca Boiardi (Itálie)
http://www.network54.com/Forum/149674/message/1327342446/restored+Ro-37+unveiled


Prameny                                                                                         
Knihy
Čejka, Eduard – Richter, Stanislav Historické události - Druhá světová válka. Praha, Mladá fronta 1979.
Časopisy
Aerotecnica 
1936, číslo 10: Aeroplane ricognizione strategica e da combattimento „Ro 37“
Analisi difesa,
2006 , č. 70, s. 22: In Italia resti di un biplano Ro 37 ritrovati in Afghanistan
Classic Wings
2007,
č.1, s. 59(?): Alegi, Gregori:  Romeo..Romeo?
Flugzeug Classic
2006,
 č. 8, s. 4 - 5: Alegi Gregory: Fund auf Schrottplatz in Kabul
Letectví a kosmonautika
1971, č. 12: Němeček, Václav: I. M.A.M Ro. 37 a Ro. 37 bis (Letadla 39 – 45)
Internetové servery:
www.aerei-italiani.net/IMAMRO37.htm
www.geocities.com/italian.htm./IMAM
www. gruppo amicivelivolistorici/forum/restauri, ricerche/Ro 37 - Ouanti sono?, Ro 37 a Vigna..
Robert Craig Johnson Mussolinis Maid of all work .. htm
www.histavion.com/Austrianaircraft 
www.histavion.com/romeoro37.htm
www.luftarchiv.de/Beuteflugzeuge/Italien
www.paginedidifesa.it   9. 3. 2006
www.preservedaisaircraft.com/Ro37
http://www.network54.com/Forum/149674/message/1327342446/Restored+RO-37+unveiled 

Jiné
Luca Boiardi (fotografie)


Mgr. Zdeněk Procházka

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka