Vítězství Lohnerů, které vešlo do dějin

09.11.2011

Boj letadel proti ponorkám má dlouhou historii. Zatímco dnes specializované letouny vyhledávají podmořského nepřítele za pomocí sofistikovaných technologií, na počátku byla letadla téměř bez šance ponorku nalézt, natož ji potopit. Piloti museli spoléhat jen na dvě věci. Na svůj zrak a na obrovskou dávku štěstí. Přesto se postupem času stala letadla, vedle eskortních plavidel, největším nepřítelem ponorek. Především za druhé světové války se němečtí kapitáni U-Bootů děsili nenadálého útoku z nebe. Boj letadel proti ponorkám však začal již o jednu válku dříve…

Ponorky za první světové války nasazovalo masově především německé císařské námořnictvo. Chtělo využitím této zbraně přerušit všechny lodní trasy vedoucí do Velké Británie a ukončit tak válku, která se postupem let vyvíjela stále hůře pro německo a jeho spojence. Letadla na počátku války byla využívána spíše k náhodnému hlídkování a případnému odstrašení útočící ponorky. Ambice ponorku napadnout nebo dokonce potopit v té době nikdo neměl, už s ohledem na fakt, že v podstatě neexistoval typ letadla, vhodný pro dlouhodobé protiponorkové hlídky. K protiponorkové službě se proto využívaly také vzducholodě. Jedinou šancí pro letouny bylo bombardování zakotvených ponorek v přístavech nebo vyplouvajících úzkými kanály na širé moře.  V roce 1915 například napadly britské dvouplošníky Henri Farman ponorky v belgických základnách a jejich piloti hlásili zničení několika U – Bootů, což se ovšem při ověřování v německých záznamech nepotvrdilo. 

Přestože se letecký hon na ponorky začal v roce 1915 stále více využívat, výsledky rozhodně nebyly valné. Jak prohlásil jeden z pilotů: „Lov na ponorky je vážný sport, v němž ryby nejsou bohužel vůbec ochotny zamířit k mušce.“ Kromě několika poškození letadla proti ponorkám ničeho nedosáhly. Na první opravdové vítězství si letecká zbraň musel počkat až do roku 1916.

K vůbec prvnímu potopení ponorky letadlem došlo 16. srpna, kdy osamocené rakousko-uherské letadlo L – 139 s posádkou Walter Zelezny a Otto von Klimburg shodilo bomby do Benátského přístavu a jedna z bomb zasáhla zakotvenou britskou ponorku B–10. Člun se okamžitě potopil. Přesto tento útok není považován za “plnohodnotné“ skolení ponorky, protože B-10 kotvila v mělkém přístavu a byla v době bombardování bez posádky.

Na první opravdové potopení došlo až o měsíc později.  Historický souboj měl překvapivé aktéry. Na straně napadené ponorky nefiguroval německý U – Boot nýbrž francouzská ponorka Foucault. Útočící letadla pak byly dva létající čluny Lohner rakousko–uherského námořnictva. Boj se neodehrál v Atlantiku, ale v klidných vodách Jaderského moře.

Létající člun Lohner L-135  

Ponorka Foucault s kapitánem Dévinem plula poblíž Boky Kotorské kde byla spatřena pobřežními hlídkami. Proti ní odstartovaly ihned dva létající čluny Lohner, z nichž jeden opět pilotovali Zelezny a von Klimburg, kteří již poslali ke dnu B-10 a druhý Konjović a Sewera. Letcům se podařilo zahlédnout obrys Foucaulta, který plul 10 metrů pod hladinou. Oba Lohnery na něj shodily bomby, které člun zasáhly a způsobily poškození baterií, ztrátu vztlaku a elektrický zkrat. Posádka ztrácela rychle nad lodí kontrolu. Kapitán Dévin, který se domníval, že člun narazil na minu, se rozhodl neprodleně vynořit.  Když spatřil útočící Lohnery, nařídil zahájit obrannou kulometnou palbu. Další nálet Zelezného a von Klimburga a přesně shozené padesátikilogramové bomby však poslaly francouzskou ponorku ke dnu. Podle jiné verze ovšem nařídil potopení ponorky ještě sám kapitán Dévin po té, co zjistil, že neleze nastartovat dieselové motory, loď je neovladatelná a situace beznadějná.

Jedno je však jisté. Oba piloti Lohnerů se ve chvíli triumfu zachovali nanejvýš rytířsky a ihned přistáli na hladinu, aby zachránili trosečníky. Podařilo se jim zachránit celou posádku Foucaulta včetně kapitána Dévina. Rakousko – Uhersko bylo výkonem svých letců nadšeno, vycházely oslavné články v tisku a nakonec byla vydána i pohlednice znázorňující záchranu posádky Foucaultu.

 

Pohlednice znázorňující záchranu posádky Foucaulta

Muži v bílém jsou kapitán Dévin a jeho první poručík, vedle nich sedí piloti Zelezny a Klimburg

Tímto vítězstvím se potvrdil fakt, že letouny jsou schopny potápět ponorky na širém moři a to i když jsou ponořené. Odstartovala tím dlouhá epocha nelítostných zápasů mez letadly a ponorkami. 

Autor: Tomáš Chalupa

Prameny: Price, A., Letadla proti ponorkám,1997, Baronet

 

 

 

 

 

 

 

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka