Před 30 lety zemřel sovětský letecký konstruktér Jakovlev

21.08.2019

Moskva/Praha (ČTK) - Sovětský letecký konstruktér Alexandr Jakovlev, který zemřel 22. srpna 1989 ve věku 83 let, stál ve 30. letech u zrodu konstrukční kanceláře, z níž vzešlo několik úspěšných stíhaček druhé světové války. Nad východní frontou slavily úspěch zejména typy Jak-1, Jak-3, Jak-7 a Jak-9, kterých se celkem vyrobilo zhruba 37.000 kusů. Jakovlev sám se ale za války na vývoji nepodílel, byl totiž v té době náměstkem na ministerstvu leteckého průmyslu.



Jakovlev se narodil v dubnu 1906 v Moskvě v dobře zabezpečené rodině, jeho otec pracoval pro ropnou společnost bratří Nobilů. Právě "málo proletářský" původ přitom zbrzdil start Jakovlevovy kariéry, zpočátku jej totiž přes nesporný talent odmítali přijmout na technickou akademii Nikolaje Žukovského, uspěl až v roce 1927. To už měl za sebou několik úspěšných leteckých konstrukcí, první kluzák sestrojil jako osmnáctiletý, poté se věnoval i lehkým motorovým strojům.



Po získání inženýrského titulu dostal Alexandr Jakovlev v roce 1932 práci v konstrukční kanceláři, která později nesla jeho jméno. Zpočátku se věnoval zejména sportovním letadlům, již před válkou ale vzbudil pozornost armády jeho lehký dvoumotorový bombardér Jak-4, schopný létat více než pětisetkilometrovou rychlostí. Díky němu dostal zakázku na vývoj stíhačky, pro kterou byl určen nový výkonný dvanáctiválec z továrny Klimov a jež stála u počátku úspěšné čtveřice válečných strojů.



Jakovlev, který ve 30. letech sbíral zkušenosti při cestách do Itálie, Velké Británie a Německa, prožil válku v roli ministerského náměstka, zodpovídal za koordinaci výroby nebo přesun leteckých továren do bezpečí za Ural. Jeho kritici přitom tvrdili, že díky vysokému postavení ve Stalinově vládě Jakovlev potlačoval některé slibné konstrukce, které by mohly vytvořit konkurenci jeho vlastní kanceláře. On sám ale odmítal, že by se něčeho takového dopustil.



K vývoji letadel se vrátil v roce 1946, kdy se začínalo pracovat s proudovými motory. Odmítal sice kopírovat ukořistěné německé typy, jeho první "rouru" Jak-5 ale poháněla kopie motoru Junkers Jumo 004B. Do roku 1984, než Jakovlev odešel na odpočinek, vznikly pod jeho vedením třeba stíhací Jak-25 nebo nadzvukový bombardér Jak-28. Známá je také sovětská protiváha kolmo startujícího Harrieru Jak-38 nebo dvojice třímotorových dopravních strojů Jak-40 a větší Jak-42.

 

Zdroj: ČTK

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka