Švédské gripeny létají také ve střední Evropě či na jihu Afriky

07.12.2018

Stockholm/Praha (ČTK) - Ve Švédsku zkonstruovaný a vyráběný bojový letoun JAS-39 Gripen dnes kromě mateřské země používají také letectva České republiky, Maďarska, Thajska a Jihoafrické republiky. Elegantní stroj, jehož prototyp poprvé vzlétl 9. prosince 1988, ale dodnes zůstává trochu ve stínu amerických i evropských konkurentů, přestože jeho uživatelé z řad pilotů si pochvalují jeho ovladatelnost a generálům zase vyhovují nízké náklady a snadná údržba.


Elegantní stroj nesoucí jméno mytologického gryfa vznikal od konce 70. let a jeho konstruktéři vycházeli ze švédské obranné doktríny, zaměřené na co nejvyšší soběstačnost. V porovnání nejen se svými švédskými předchůdci jsou gripeny pokročilejší, snadněji se udržují a lacinější je tedy i provoz. Letoun je navíc schopen operovat také z nouzových ploch jako jsou dálnice a pro pozemní zabezpečení celé letky stačí jen třetina techniků oproti starším letounům.

Koncem 80. let, tedy v době všeobecného uvolnění mezinárodní politické situace, kdy se JAS-39 chystal na premiérový let, ale všechny tyto výhody už moc neznamenaly. Konflikt, pro který byl gripen vytvořen, totiž nikdy nepřišel a po konci studené války a vymizení sovětského nebezpečí stroj složitě hledal nové uplatnění. A ani švédské vojenské letectvo, které si původně vývoj letounu s deltakřídlem u továrny Saab objednalo, nemělo takový zájem jako původně.

Zkoušky nového letouny, zahájené premiérovým letem v prosinci 1988, navíc provázely problémy se systémem řízení letu, staly se také dvě nehody. Při první, kterou shodou okolností natočila televize, havaroval v únoru 1989 prototyp při pokusu o přistání, druhé nehoda se stala v srpnu 1993 před očima desetitisíců diváků během předvádění jednoho z prvních sériových strojů na vodním festivalu ve Stockholmu. Pilot, v obou případech stejný, pokaždé vyvázl jen s drobnými zraněními.

Přes potíže švédské vzdušné síly na pořízení nových strojů, které by nahradily stárnoucí Saab 37 Viggen, sice nerezignovalo, výrazně ale zredukovalo svou objednávku. Namísto plánovaných 400 gripenů nejprve požadovalo jen polovinu a po dalším šetření se počet strojů s výsostnými znaky se třemi korunkami zastavil na 134. A v konkurenci letitých, ale stále ještě výkonných amerických F-16, rodícího se Eurofighteru či francouzského Rafalu to neměli Švédové jednoduché ani při exportu.

V minulosti nejvýrazněji uspěli s typem Saab 35 Draken vyvinutým koncem 50. let, který si pořídila i letectva Dánska, Finska a Rakouska. Nový letoun - písmena JAS v názvu říkají, že gripeny umí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), utočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning) - si sice vedl lépe a dnes jej používají v pěti zemích a příští rok by měla přibýt šestá, Brazílie, která rozhodla o nákupu 36 letounů výrazně modernizovaných verzí E a F.



Na trhu mají přitom gripeny silnou konkurenci - dosud se jich vyrobilo na 250, podstatně méně než na podobné zákazníky cílících letounů Eurofighter Typhoon (623 kusů) nebo francouzských typech Mirage 2000 (600 kusů) a Rafale (přes 160 kusů), nemluvě o legendárním americkém letounu F-16, jehož vzniklo skoro 4600 kusů. Právě s ním prohrála v nedávné minulosti švédská továrna v tendrech na modernizaci vojenských letectev Slovenska a Chorvatska.

Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle a na severu Evropy je také ve městě Linköping vyrábějí, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). Švédského původu nejsou některé důležité části - například motor, který vyrábí Volvo, původně vyvinula americká firma General Electric, za oceánem vzniklo i vystřelovací sedadlo či systém řídící let. A další komponenty pocházejí z Francie či Německa.

Bojovým křtem prošly gripeny v barvách švédského letectva 18 let zavedení do služby. Od dubna do října 2011 při dohledu nad bezletovou zónou nad Libyí absolvovaly na 650 bojových misí. Stroji se také - přes potíže na začátku kariéry, způsobené neodladěným softwarem - dlouho vyhýbaly vážné nehody. Nehody, při kterých bylo zničeno devět letadel, končily jen zraněními pilotů. Tragické následky měla až nehoda z ledna 2017 během letecké show, při níž zahynul thajský pilot.

 

Zdroj: ČTK

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka