Fotografie rozvířila debatu o osudu legendární americké letkyně

09.07.2017

Debatu o osudu legendární americké letkyně Amelie Earhartové znovu rozvířila černobílá fotografie, kterou v americkém Národním archivu nalezl bývalý zaměstnanec ministerstva financí Les Kinney, informovala agentura Reuters. Earhartová a její navigátor Fred Noonan byly naposledy spatřeni 2. července 1937, když se na palubě dvoumotorového stroje Lockheed Electra vydali z Nové Guineje na poslední etapu cesty kolem světa.

Fotografie zachycuje skupinu lidí v přístavu na atolu Jaluit, který patří do souostroví Marshallových ostrovů. Muž na okraji skupinky nápadně připomíná Noonana, zatímco postava zády k objektivu je patrně štíhlá žena s krátkými vlasy, jaké mívala Earhartová. Loď na straně snímku by podle badatelů mohla táhnout letadlo Lockheed dvojice aviatiků, jemuž prý odpovídá i délka zachyceného předmětu - 11,5 metru.

Ve dvouhodinovém dokumentu televizního kanálu History Channel badatelé tvrdí, že na základě porovnání s jinými fotografiemi Earhartové je na snímku s velkou pravděpodobností zachycena právě ona.

Podle ředitele organizace Tighar Rica Gillespieho ovšem nic nenasvědčuje tomu, že jde skutečně o Earhartovou. "Mohu vám předložit desítku fotografií Amelie Earhartové z posledních dní její cesty kolem světa. Má na nich kratší vlasy, nedosahují až po límeček. A tohle nevypadá jako Fred Noonan," komentoval snímek Gillespie.

Průkopnice ženského létání Earhartová ve třiceti přeletěla Atlantik, o dva roky později překonala rychlostní rekord v ženském létání a v 34 letech přeletěla oceán znovu, tentokrát sama. Po vzoru prvního sólového pokořitele Atlantiku Charlese Lindbergha byla přezdívána "Lady Lindy" a její životní příběh je součástí povinného učiva na amerických školách. V roce svých čtyřicátin si naplánovala cestu kolem světa.

Cestu spolu s navigátorem zahájili 20. května 1937 v kalifornském Oaklandu a zamířili na jihovýchod. Z Miami 1. června odletěli do Portorika a pak na jih do Brazílie, odkud se vydali přes Atlantik do Senegalu. Přeletěli Afriku a z eritrejského Assabu zamířili do Indie. Dál letěli přes Barmu, Singapur a Indonésii na sever Austrálie a na Novou Guineu. V tu chvíli zbývalo překonat poslední čtvrtinu cesty, 11.000 kilometrů nad Tichým oceánem.

Earhartová se naposledy ohlásila 2. července ráno s tím, že jim dochází palivo a oni nevidí letadlovou loď Itasca, na níž je mají doplnit. Prezident Franklin Roosevelt posléze nařídil rozsáhlé pátrání. Vše ale bylo marné a pilotka byla 5. ledna 1939 úředně prohlášena za mrtvou.

Její nejasný konec dal vzniknout i několika konspiračním teoriím. Podle jedné ji zajali Japonci, podle jiné zase byla její havárie jen záminkou pro letecký průzkum japonských vojenských základen v oblasti a Earhartová dál žila v ústraní pod změněnou identitou. Dokument kanálu History Channel rozvíjí první z uvedených variant.

Podle další teorie Earhartová pád letadla přežila a zemřela nejspíš až za několik týdnů na pustém ostrově Nikumaroro ostrovního státu Kiribati. S touto verzí přišla v roce 2014 skupina vědců organizace Tighar (Mezinárodní skupina pro záchranu historických letadel), kteří tvrdili, že se jim podařilo identifikovat ostatky Earhartové, jež byly nalezeny na zmíněném ostrově již v roce 1940. Jejich tvrzení podporuje i nález z roku 1991, kdy byl na pobřeží atolu nalezen hliníkový plát s otvory po nýtech, který odpovídal vybavení letounu Lockheed L-10 Electra.

Zdroj: ČTK

Fotografie: Wikimedia

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka