Svět letectví před příchodem letušek: Palubě vládli mužští stevardi

23.11.2015

Vývoj povolání letušek a stevardů pracujících v leteckém průmyslu sahá hluboko do historie. Před masivním nástupem žen do tohoto odvětví byla pozice palubního personálu připisována z majoritní části pouze mužům. Prvním stevardem byl Němec jménem Heinrich Kubis, který pracoval na palubě letounu LZ-10 Schwaben zeppelin v roce 1912, píše online deník The Society pages. Oblečen byl do obleku s motýlkem, vše muselo být perfektně upraveno. Dalším významným stevardem byl pouze čtrnáctiletý Jack Sanderson. V roce 1922 byl najat leteckou společností The Daimler Airway (později součást British Airways), měl perfektně padnoucí uniformu a vytříbené chování. Stevardi byli obecně bráni jako elitní povolání. Měli na starosti péči o pasažéry. Pomáhali jim do letadla, usadit na sedadle, zajistit zavazadla a podávali jim občerstvení. 

S raným nástupem komerčního létání v USA se jako stevardi objevovali stále pouze muži. Například letecká společnost Pan American najímala pouze muže po dobu dlouhých 16 let. Role stevardů byla společností brána velice vážně. S rozvojem leteckého půmyslu a příchodem žen pozici stále více zaujímaly letušky. Stejně, jako kdysi ryze mužský sport roztleskávání, se do něj postupně dostaly ženy, až se staly na této doméně dominantními. 

 

 

První zmínka o ženě letušce dle Aviation online magazínu je z roku 1930. Společnost United Airlines jako první najala ženskou letušku. Byla jí zdravotní sestra a pilotka Ellen Church. Ellen se nejdříve chtěla stát pilotem, ale letecká společnost nechtěla přijmout ženu. Ellen navrhla, že by mohla být letuškou, protože je zdravotní sestra a jako taková vyvolá v lidech pocit bezpečí během letu. Díky jejímu nápadu začaly i ostatní letecké společnosti najímat zdravotní sestry. Dokázaly lidem pomoci, když jim bylo špatně a když potřebovali menší lékařské ošetření.

 

Létání v té době nebylo zdaleka tak pohodlné, jako dnes. V kabině byl veliký hluk vycházející z motoru letounu a lidé dostávali při příchodu do letadla špunty do uší. Sedadla byla tvrdá a nepohodlná. Letušky se staraly i o občerstvení, nosily lidem svačiny. Nebyly považovány za součást elitní skupiny tak, jako dříve mužští stevardi. Naopak musely pracovat dlouhé směny a byly podprůměrně placeny. 

 

Během druhé světové války letušky a zdravotní sestry v jedné osobě opustily aerolinky a přidaly se k armádě. Letecké společnosti z tohoto důvodu najaly mladé a nezkušené ženy, které nebyly zdravotní sestry. Letecké organizace vyžadovaly, aby se nově přijaté letušky zavázaly k tomu, že nebudou mít děti a ani se neožení. Jinak jim bude hned vypovězena smlouva.  V roce 1960 bojovaly ženy o svá lidská práva a dožadovaly se změny, kterou také získaly. Snížila se přísná kritéria umožňující pouze mladým svobodným ženám, které měly předepsanou váhu a výšku, aby se staly letuškami. Mohly bez problému založit rodinu a vdát se. Nové možnosti práce na pozici palubního personálu vznikly i pro afro američany. 

 

Zdroj: Redakce, The Society Pages, Aviation Online Magazin, Foto: Wiki

Vytisknout článek Přeposlat článek